Tygr je mohutné zvíře s podsaditým tělem a kratšíma silnýma nohama, samec dorůstá délky těla (s ocasem) 270 až 310 cm a samice 240 až 265 cm. V kohoutku je tygr vysoký 90 až 110 cm, samec dosahuje váhy 180 až 258 kg a samice jen 100 až 160 kg. Každý jedinec má svůj jedinečný vzor, podle něhož se dá odlišit od jiných jedinců. Tygr je vrcholovým predátorem, k lovu je vybaven silnými čelistmi a mohutnými zuby. Jeho špičáky měří 7 až 10 cm na délku a jsou tak nejdelšími mezi všemi žijícími kočkovitými šelmami. Na jazyku se nachází tvrdé papily, díky kterým je jazyk velmi hrubý a tygr s ním může “slízávat” maso z kostí kořisti. Tygr je vrcholovým predátorem celého ekosystému, který se živí širokou škálou potravy. Tygr je nejaktivnější v noci, kdy se vydává na lov, přes den většinou odpočívá ve stínu a v největším horku ho můžeme najít chladit se ve vodě, kterou má na rozdíl od dalších kočkovitých šelem velmi rád. Kromě toho, že výborně plave, také skvěle šplhá a dokáže skočit až na vzdálenost 8 až 10 m. Ve volné přírodě se tygr dožívá 8 až 10 let, výjimečně 20 let.

Jelen je velký sudokopytník z čeledi jelenovitých. U nás na něj narazíte po celé republice. V minulosti byli jeleni téměř vyhubeni, zatímco dnes se jim daří. Pyšní se svojí korunou, troubí k zahájení boje a miluje své kolouchy. Jeleni se dožívají 12 let a můžou vážit až 240 kg. Se svým vzrůstem až 150 cm v kohoutku. Vzrostlé parohy měří na délku i 120 cm. Paroží je zakončeno tzv. korunou. Parohy můžou vážit až 8 kg. Jelen evropský je výlučně býložravý přežvýkavec. Složení potravy se ale mění v závislosti na roční době. Díky své velké velikosti dospělí jeleni nemají v současné době kromě člověka příliš přirozených predátorů. Největší hrozbu pro něj představuje vlk. Ve volné přírodě se jelen evropský dožívá průměrně 10–13 let, v zajetí se může dožít i více než 20 let.

Známý také jako tygr obyčejný nebo africká královna je motýl rozšířený v Asii, Austrálii a Africe. Patří do podčeledi Danainae z čeledi štětovitých motýlů Nymphalidae. Je středně velký motýl s rozpětím křídel asi 7–8 cm. Tělo je černé s mnoha bílými skvrnami. Křídla jsou oranžová, svrchní strana světlejší a bohatší než spodní. Křídla jsou černě ohraničena a lemována půlkruhovými bílými skvrnami.

Je to savec, žije ve vodě i na souši. Jeho globální populace čítá zhruba 400–500 tisíc jedinců. Na souši se pohybuje po břiše. Délka těla 145 až 200 cm, hmotnost do 130 kg, samice jsou o něco menší. Srst je šedobílá až pískově zbarvená, bez síťovité kresby. Tuhé bílé vousy, zřetelně odstávající od kulaté, jakoby kočičí, hlavy. Tuleni žijí ve skupinách menších či větších rozměrů. Vylézají k odpočinku na písečné břehy, přičemž nejsou schopni používat svých zadních končetin, přetvořených do jakýchsi náhradních ploutví. Zato výtečně plavou, dovedou se skvěle potápět a dokážou v případě potřeby zůstat až 45 minut pod hladinou. Normální doba potopení je 5-10 minut, do větších hloubek se ve svém mělkém mořském okolí nepotřebují pouštět. Tuleni jsou hlavně požírači ryb, a proto jsou často pronásledováni rybáři. Chytají i užitkové ryby, jako lososy a dokážou vybrat ryby i z rybářských sítí. Samice tuleně se dožívají 30 až 35 let, zatímco samci jen 20 až 25 let.

Kudu velký patří mezi antilopy s nejdelšími rohy. Ty rostou jen samcům a jsou šroubovitě stočené. Rohy začínají růst v 6–12 měsících a šroubovitě se stáčí až ve 2 letech věku. Samci jsou větší než samice, dorůstají délky těla 185–245 cm a váhy 190–270 kg. Dalším výrazným znakem je bílý pruh mezi očima a u samců dlouhá srst na krku. Samci většinou žijí samotářským životem, samice se sdružují do poměrně malých stád tvořených obvykle 6 – 10 dospělými jedinci a jejich mláďaty. Samice rodí nejčastěji jedno, občas dvě mláďata. Březí samice opouští před porodem stádo. Novorozené mládě ukrývá asi 4 – 5 týdnů v hustém porostu, aby ho chránila před predátory. V 6 měsících je mládě na matce zcela nezávislé. V zajetí se dožívá až 20 let.

Los evropský je největší zástupce čeledi jelenovitých. Žije v severních lesích Evropy, Asie a Ameriky. Los byl v Českých zemích vyhuben už v průběhu středověku. Živí se listy bříz, vrb a jeřábů, vodními a bažinnými rostlinami. Vzhledem ke své velikosti zkonzumuje až 50 kilogramů potravy denně a proto je zřejmé, že musí za potravou migrovat. Losi jsou dobře vybaveni pro pohyb v měkké půdě – nohy vybavené roztažitelnými spárky mají velkou našlapovací plochu. Mohou se pohybovat i rychlostí 50 km/h. Dobře plavou. Paroží losího býka může vážit až 60 kg a dosáhnout rozpětí 250 cm. Tvarem připomíná lopaty. Losi ho každý rok shazují. Doba březosti samice je okolo 36 týdnů; samice rodí jedno až tři mláďata, která kojí asi čtyři měsíce. Dožívají se až 20 let.

Apatosaurus je jedním z nejznámějších dinosaurů. Žil v období svrchní jury, asi před 150 miliony let na severoamerickém kontinentu (středozápad USA především Colorado, Oklahoma a Utah). Běžně dosahoval délky 21-23 metrů, šířky 16 m a výšky 21 metrů. Hmotnost se odhaduje na 25-35 tun. Vzhledem k tomu, že se jednalo o býložravce, musel apatosaurus spořádat obrovské množství rostlinné potravy. Jeho lžícovité zuby umístěné v přední části čelistí se sice dobře hodily k mechanickému zpracování, ale podobně jako u ostatních sauropodů zůstává hádankou, jak mohla, tak maličká hlava a tlama, nashromáždit dostatek potravy k nasycení obrovského těla.Tělo apatosaura bylo neseno čtyřma sloupovitýma nohama, na každé z nich měl pět prstů. Ocas byl bičovitý (82 obratlů) a sloužil, dle paleontologů, především k obraně, nebo mohl také být jakýmsi komunikačním prostředkem. Ovšem jedná se pouze o teorii, kterou však nelze experimentálně potvrdit.

Svišť je větší hlodavec patřící do čeledi veverkovitých. V Evropě žijí svišti například v Alpách nebo ve slovenských Tatrách. Ozývají se varovným ostrým hvizdem, na který reagují i jiná zvířata, například kamzíci. Není to ovšem pískání v pravém slova smyslu, neboť svišť hlas vydává s otevřenou tlamou a tvoří ho v hrdle. Živí se převážně rostlinnou stravou, jako jsou tráva, byliny, kořínky a listy. Jsou aktivní zejména během teplejších měsíců a během zimního období často hibernují v hlubokých norách, kde se ukrývají před nepříznivými podmínkami. Svišťové mají důležitou roli v ekosystémech, kde působí jako potrava pro různé predátory a svou činností ovlivňují rozložení vegetace v jejich prostředí.

Helena morpho , je neotropický motýl z čeledi Nymphalidae . Vyskytuje se v deštných pralesích severní části Jižní Ameriky. Rozpětí křídel je 75 až 100 milimetrů (3,0 až 3,9 palce). Je známý svými kovově modrými a lesklými křídly. Mnoho úřadů považuje Morpho helenu za poddruh Morpho rhetenor, a tak je někdy nazýván Morpho rhetenor helena.

Brouk roháč obecný patří mezi velké brouky rodu roháčů a je známý svými výraznými rohy, které jsou charakteristickým znakem samců tohoto druhu. Tyto rohy slouží především k soubojům mezi samci o přístup k samici během období páření. Samice jsou obvykle vybaveny kratšími a méně výraznými rohy. Tito brouci se vyskytují v různých typech lesů a listnatých lesních porostech v Evropě. Larvy roháčů obecných se vyvíjejí v odumřelém dřevě a krmí se rozkládajícím dřevem, kde procházejí několika larválními stádii před proměnou v dospělého jedince. Dospělí brouci se živí nektarem a jsou aktivní během teplých letních měsíců.

Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši. Dospělá panda váží 70–160 kg, je dlouhá 1,2–1,9 m. Ocas pandy je krátký, obvykle jen 10–15 cm dlouhý. Na rozdíl od jiných medvědů se neukládá k zimnímu spánku, neboť si nedokáže vytvořit dostatečné zásoby tuku. Panda velká žije samotářským způsobem života, samci a samice se tak setkávají zpravidla jen při námluvách, v období od března do května. Kopulace je krátkodobá (od 30 sekund do pěti minut), ale opakovaná. Jelikož se embryo vyvíjí velmi rychle, může samice rodit teoreticky už za pouhých 45 dní, ale s ohledem na okolní podmínky také až za šest měsíců.

Netopýři jsou jedinými savci, kteří dokáží skutečně aktivně létat. Jejich přední končetiny jsou přeměněny na křídla, která jsou pokryta kůží a napínacím svalstvem. Netopýři jsou aktivní především v noci a spoléhají se převážně na echolokaci, což jim umožňuje lokalizovat kořist a navigovat ve tmě. Tato rozmanitá skupina zahrnuje mnoho druhů s různými velikostmi, životními strategiemi a preferencemi ohledně potravy. Někteří netopýři se živí hmyzem, jiní zase nektarem, plody nebo dokonce rybami. V některých kulturách jsou netopýři považováni za symbol štěstí, zatímco v jiných se k nim vážou mýty a pověsti. Důležitou roli hrají netopýři i v ekosystémech jako odbourávači škodlivých hmyzů, a mohou tak přispívat k udržení biologické rovnováhy. I přesto, že jsou často spojováni s temnotou a mystériem, jsou neocenitelnými tvory v přírodě s klíčovým významem pro ekosystémy, ve kterých žijí.