Zajíc žije téměř na celém světě. Nejvíce mu vyhovují nížiny a pahorkatiny v teplých oblastech, kde se střídá úrodné pole s malými lesíky. Délka těla zajíce i zaječice je 60 až 80 cm. Ocas (pírko) je dlouhý 7 až 11 cm. Hmotnost zajíce je 3,5 až 7 kg. Ze smyslů je výborně vyvinutý sluch a na kratší vzdálenost je velmi dobrý i čich. Zrak je slabší, zpozoruje jen pohyb. Zajíc žije samotářsky. Při pasení se pohybuje velmi pomalu, hopsá a tichounce si mumlá. Často panáčkuje a sleduje okolí. Při vyrušení se zachraňuje rychlým během. Dokáže vyvinout rychlost až 60 km za hodinu. Dokonce umí bleskově změnit směr, kličkuje a jeho odskoky bývají až 7 m dlouhé. Potravou jsou mu zemědělské plodiny, trávy, plevele, letorosty keřů a stromů. Rád ohlodává i kůru stromků. Každá zaječka za rok odrodí 7 až 10 zajíčků. Mnoho z nich však uhyne, zvláště za mokrého počasí, za rok přežijí jen 2 až 4 mláďata. Zajíc se může dožít 12 let, ale v přírodě jen málokterý přežije třetí rok života. Rozměr zajíčka: 6 cm Vhodné od 3 let

Monarcha stěhovavý je denní motýl z čeledi babočkovitých. Monarch je pravděpodobně nejznámější motýl Severní Ameriky, který se proslavil svou migrací na velké vzdálenosti na jaře až do Kanady a poté na podzim znovu na jih. S rozpětím křídel obvykle 9 až 10 cm (samci o něco větší než samice) jsou velké a nápadné motýly snadno rozpoznatelné podle zářivě oranžového pozadí jejich křídel a černého vzorování. Samice mají poněkud širší černé žilkování než samci. Pestrobarevný Monarch má dva cenné obranné mechanismy: chutná příšerně většině ptáků, kteří by ho jinak lovili, a obsahuje silné toxiny.

Mýval severní je malý a obratný savec, který je původem ze Severní Ameriky, ale byl zavlečen do různých částí světa. Mývali jsou známí svým charakteristickým pruhovaným kožichem, černými kroužky kolem očí a pohyblivým prstovým chodem. Jsou to všežravci s flexibilním stravovacím režimem, což znamená, že se mohou živit různými potravinami včetně ovoce, hmyzu, plodů, ryb a dokonce odpadků. Jedním z výrazných znaků mývalů je jejich schopnost manipulovat s předměty pomocí svých prstů, což z nich činí zručné lovce a sběrače potravy. Mývali jsou také adaptabilní a schopni se přizpůsobit různým prostředím, včetně lidských sídel. Mývali mají také význam v různých kulturách a folkloru, kde jsou někdy zobrazeni jako symbol šibalství a chytrosti.

Triceratops je nejznámější z tzv. rohatých dinosaurů (Cerapoda) a jedním z nejznámějších dinosaurů vůbec. Jeho třírohá hlava s kostěným límcem z něj učinila jeden z ikonických symbolů doby dinosaurů. Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila až 3 m, délka až kolem 9 metrů a hmotnost kolem sedmi až třinácti tun. Triceratops byl oblíbenou potravou známého tyrannosaura. Široký a zaokrouhlený límec chránil měkký krk zvířete před predátory. Také se předpokládá, že měl funkci ozdobnou při namlouvání a páření.

Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.

Babočka jilmová je velký denní motýl z čeledi babočkovitých. Tento druh je velký 50–55 mm. Délka předního křída je 2,5 cm. Tento motýl je k nalezení na okrajích lesů a ve volných krajinách. Vyskytuje se v celé Evropě. Je to jeden z mála motýlů s takovýmto souvislým rozšířením.

Ježek západní je malý savec s bodlinami, který se vyskytuje v Evropě, včetně západní a střední Evropy, a také v západní Asii. Jedná se o nočního tvora, který se většinu dne ukrývá a v noci vyhledává potravu. Ježci jsou obecně plachí a vyhýbají se lidské přítomnosti, ale mohou být často spatřeni večer nebo brzy ráno, kdy se pohybují ve svém teritoriu. Ježek západní je všežravec, který se živí různými druhy potravy, včetně hmyzu, larv, žížal, malých obratlovců, ale také ovoce, bobulí, hub a semínek. Tělo ježka je pokryto bodlinami, které slouží jako ochrana před predátory. Když je ohrožen, ježek se svine do klubíčka a bodliny mu poskytují ochranu před útokem. Má i další obranné mechanismy, jako je chrapot, který vydává, když se cítí ohrožen, a který může odradit predátory.

Texaský dlouhorohý skot patří k menším plemenům skotu, dosahuje hmotnosti 600 kg a výšky v kohoutku až 165 cm. Je poměrně štíhle stavěný s vysokýma nohama, na hlavě nosí nápadně dlouhé, lyrovité rohy, které mohou u býků dosáhnout rozpětí přes 180 cm a podle nichž dostal jméno. Texaský dlouhorohý skot má krátkou srst, zbarvení je většinou světle hnědé, často s bílými skvrnami, ale vyskytují se i jiné typy zbarvení. Rohy mají význam v texaské kultuře, rančeři a majitelé stád si jimi tradičně zdobí kapoty svých automobilů. Texaský dlouhorohý skot se chová především pro maso, které je suché a vyznačuje se nízkým obsahem tuku. Přesto je velmi chutné a má příchuť podobnou zvěřině. Hojně se využívá v tex-mex kuchyni, především k přípravě chili con carne.

Dospělí samci jsou typičtí vybarvením. Obličej a sedací mozoly mají výrazně modré, červené a fialové zbarvení. To slouží v pralese jako signál pro ostatní členy tlupy. Samec má také dlouhé, silné špičáky. Samice a mláďata mandrila jsou mnohem nenápadnější než vzrostlí samci. Mladí mandrilové obojího pohlaví mají stejné zbarvení jako samice. Samci dosáhnou svého úplného vybarvení teprve v pěti až šesti letech, až když jsou pohlavně dospělí. Velikost: délka těla 70–95 cm, délka ocasu: 7–19 cm, hmotnost: samci až 20–30 kg, samice 10–15 kg. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Z rostlinné převažují plody, ale také listy, semena, ořechy, výhonky, manioky nebo plody olejníku. Z živočišné potravy převažují bezobratlí, ryby a krabi. Pojídá také ptáky a jejich vejce.

Mrož lední je robustní mořský savec, známý svým torpédovitým tělem a dlouhými dlapy. Mroži obývají arktické oblasti, zejména severní ledový oceán, jsou přizpůsobeni k životu na ledových polárních krajinách a mají silnou vrstvu podkožního tuku, která jim pomáhá udržovat teplo v chladném prostředí. Mroži jsou výborní plavci a dokáží se pohybovat ve vodě s lehkostí. Jednou z výrazných charakteristik mrože je jeho velký pár dlouhých a silných dlap, které slouží k šplhání po ledu a také k hledání potravy na mořském dně. Jsou také sociálními zvířaty a často se shromažďují v menších skupinách, zvláště během období páření. I přes svou impozantní fyzickou podobu jsou mroži považováni za ohrožený druh, a to zejména kvůli změnám klimatu a úbytku ledových ploch, které jsou pro ně klíčovým prostředím. Ochrana mrožů a jejich prostředí se tak stává důležitou součástí snahy o udržení biodiverzity v arktických oblastech.

Lemur kata patří mezi endemické druhy lemura obývající ostrov Madagaskar. Své jméno získal díky charakteristickému hlasitému volání, které zní jako „kata, kata“. Tito malí primáti jsou aktivní převážně v noci a jejich noční životní styl je adaptací na konkurenci s jinými druhy lemura, kteří jsou aktivní ve dne. Lemur kata se živí převážně ovocem, nektarem, květy a hmyzem, což z něj činí důležitou složku ekosystému Madagaskaru. Bohužel, populace lemurů kata je ohrožena ničením jejich přirozeného prostředí, zejména odlesňováním a lovem.

Helena morpho , je neotropický motýl z čeledi Nymphalidae . Vyskytuje se v deštných pralesích severní části Jižní Ameriky. Rozpětí křídel je 75 až 100 milimetrů (3,0 až 3,9 palce). Je známý svými kovově modrými a lesklými křídly. Mnoho úřadů považuje Morpho helenu za poddruh Morpho rhetenor, a tak je někdy nazýván Morpho rhetenor helena.