Babočka jilmová je velký denní motýl z čeledi babočkovitých. Tento druh je velký 50–55 mm. Délka předního křída je 2,5 cm. Tento motýl je k nalezení na okrajích lesů a ve volných krajinách. Vyskytuje se v celé Evropě. Je to jeden z mála motýlů s takovýmto souvislým rozšířením.

Čáp bílý je velký druh ptáka z čeledi čápovitých, který je v Evropě široce znám díky stavění velkých hnízd na lidských stavbách jako jsou opuštěné komíny, střechy budov, kostelní věže nebo sloupy vysokého napětí. V Česku žije kolem 3000 čápů. Populace českých čápů je stabilní, světová populace je dokonce na vzestupu. Délka těla dosahuje 95–110 cm a rozpětí křídel 180–218 cm. Čáp je potravní oportunista a jeho složení potravy se liší v závislosti na oblasti výskytu. Do jeho jídelníčku patří menší savci (hraboši, krtci), hmyz, žáby a žížaly, méně také plazi, plži, ryby, měkkýši, ptačí vejce i ptáčata jiných druhů ptáků nebo mršiny. Kořist vyhlíží za pomalé rozvážné chůze, na hlodavce někdy nehybně čeká u nor. K jeho hlavním predátorům patří velké druhy dravců, ve střední a východní Evropě to je hlavně orel mořský.

Kur domácí se chová hlavně kvůli produkci kuřecího masa a pro vejce. Kuřičky jsou mladé slepice, které na své první vajíčko teprve čekají, kdežto slepice už nějaký ten pátek zkušeně snáší. Slepice je všežravec. Živí se zrním a pokud jsou slepice žíznivé, nesnáší vejce. Slepice chované za účelem produkce vajec se nazývají nosnice. Slepice chované pro produkci masa se označují jako brojleři. Většina slepic se dožívá průměrného věku od šesti do deseti let.

Tento druh patří mezi nejznámější a nejčastěji chované velké papoušky z rodu Ara. Jeho domovem je severní a centrální část Jižní Ameriky. Velice důležité jsou pro něj vzrostlé stromy s dutinami, kde si tvoří hnízda. Samička snáší 2 - 4 vejce, na kterých sedí pouze samice (23-27 dní), zatímco samec jí krmí. O mláďata se starají oba rodiče až do osamostatnění, hnízdo mláďata opouští cca po 3 měsících. Ara má velmi dobré charakteristické vlastnosti pro ochočení ze všech arů. Co se týče chovu arů, není vhodným druhem pro začátečníky. Jeho vysoká inteligence a fixace na člověka se odráží v nutnosti neustálého přísunu podnětů a velké časové náročnosti chovance srovnatelné se psem. Pokud se pták chovaný v kleci nudí, nastávají těžko řešitelné psychické poruchy projevující se agresivitou, křikem nebo fyzickým sebepoškozováním. Jiné je to při voliérovém chovu v párech. Živí se plody, ořechy a kokosové ořechy. Za potravou létá až 25 kilometrů daleko. Všichni arové jsou dlouhověcí ptáci, v zajetí se dožívají více než 50 let.

Triceratops je nejznámější z tzv. rohatých dinosaurů (Cerapoda) a jedním z nejznámějších dinosaurů vůbec. Jeho třírohá hlava s kostěným límcem z něj učinila jeden z ikonických symbolů doby dinosaurů. Triceratops byl robustní čtyřnohý býložravec, jehož výška v nejvyšším bodě zad činila až 3 m, délka až kolem 9 metrů a hmotnost kolem sedmi až třinácti tun. Triceratops byl oblíbenou potravou známého tyrannosaura. Široký a zaokrouhlený límec chránil měkký krk zvířete před predátory. Také se předpokládá, že měl funkci ozdobnou při namlouvání a páření.

Svišť je větší hlodavec patřící do čeledi veverkovitých. V Evropě žijí svišti například v Alpách nebo ve slovenských Tatrách. Ozývají se varovným ostrým hvizdem, na který reagují i jiná zvířata, například kamzíci. Není to ovšem pískání v pravém slova smyslu, neboť svišť hlas vydává s otevřenou tlamou a tvoří ho v hrdle. Živí se převážně rostlinnou stravou, jako jsou tráva, byliny, kořínky a listy. Jsou aktivní zejména během teplejších měsíců a během zimního období často hibernují v hlubokých norách, kde se ukrývají před nepříznivými podmínkami. Svišťové mají důležitou roli v ekosystémech, kde působí jako potrava pro různé predátory a svou činností ovlivňují rozložení vegetace v jejich prostředí.

Ptakoještěři či pterosauři ("okřídlení ještěři") jsou vyhynulí druhohorní plazi, první obratlovci v historii Země, kteří byli schopni aktivního letu. Existovali po dobu nejméně 160 milionů let a stali se velmi úspěšnými létajícími formami obratlovců. Ptakoještěři žili zhruba před 245 miliony let. Obří ptakoještěr s rozpětím křídel kolem 12 metrů a odhadovanou hmotností přes 500 kilogramů byl objeven v Rumunsku. V současnosti paleontologové předpokládají, že předkové ptakoještěrů byli původně hmyzožraví a v průběhu evoluce jejich potomci postupně přecházeli na piscivorii (pojídání ryb) a obecněji karnivorii (pojídání suchozemských obratlovců). Ptakoještěři patří k nejpopulárnějším pravěkým tvorům, spolu s dinosaury, mamuty, trilobity apod. Obdivována je zejména jejich schopnost aktivního letu, kterou předstihli ptáky o desítky milionů let. Zkoumají se také různé možnosti využití jejich anatomie v současném leteckém inženýrství.

Tygr šavlozubý, také známý jako Smilodon, patřil k výjimečným šelmám jehož fosilní nálezy byly objeveny v Americe. Objevil se před asi 2,5 milionu lety, vymřel před asi 10 000 lety. Jeho výrazným rysem byly dlouhé špičáky, které byly skvělým nástrojem pro lov. Tygr šavlozubý byl uzpůsobený na lov větších kořisti a jeho silné tělo a silné končetiny mu umožňovaly efektivně pronásledovat svou oběť. Přestože tygr šavlozubý není dnes mezi námi, jeho jedinečná morfologie a lovecké schopnosti jsou fascinujícím objektem paleontologického zkoumání a zůstávají důležitou součástí historie života na Zemi.

Žralok bílý či velký bílý žralok, dříve často nazývaný žralok lidožravý, je žralok z čeledi lamnovitých vyskytující se většinou v pobřežních vodách. Dosahuje maximální délky okolo 7 metrů a hmotnosti i více než 3 tuny. Velký bílý žralok žije téměř ve všech pobřežních vodách rozličných oceánů a moří, kde se teplota vody pohybuje mezi 12 °C až 24 °C. Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m. Žije tam, kde se vyskytuje jeho hlavní kořist, což jsou ploutvonožci, menší kytovci, jiní žraloci a velké ryby. Dospělí jedinci bývají nejčastěji 4–5,4 m dlouzí a obvykle váží 680–1 100 kg. Chování a sociální struktura tohoto žraloka není dosud dobře prozkoumána. Ze všech druhů žraloků jsou velcí bílí zodpovědní za jednoznačně nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi. Od roku 1580 do roku 2016 bylo statisticky evidováno celkem 314 případů napadení. Délka života je 20 - 30 let.

Labuť velká je majestátní pták, který je známý svou elegantní postavou a nádherným bílým peřím. Je to jedna z největších labutí na světě a vyznačuje se dlouhým, oblým krkem a oranžovým zobákem. Labutě velké jsou běžně viděny na jezerech, rybnících a pomalu tekoucích řekách. Tyto krásné ptáky jsou společenská stvoření a často se shromažďují ve velkých hejnech. Mají silný rodinný instinkt a jsou známé svým věrným partnerstvím, často zůstávají spolu po celý život. Hnízda labutí jsou obvykle umístěna u vody na ostrůvcích nebo na břehu, kde si staví hnízdo z větví a rákosu. Labuť velká je symbolem elegance a krásy v mnoha kulturách po celém světě. Je často spojována s romantikou a pohádkami a její přítomnost na vodě dodává míru a harmonii.

Krokodýl nilský je impozantní tvor. Patří mezi největší a nejagresivnější druhy krokodýlů. Největší jedinci měří kolem 6 m, váží až 1000 kg a dokážou ulovit i žirafu. Vyskytuje se na většině území Afriky a v Izraeli. Pro svou kůži i maso je chován na krokodýlích farmách po celém světě. Krokodýl nilský je výlučně masožravý. Menší kořist krokodýl usmrtí stiskem čelistí, větší savce obvykle uchopí za přední končetinu nebo za čenich, stáhne pod hladinu a utopí. Po páření, které probíhá ve vodě, si samice na břehu vyhrabe jámu, hlubokou asi 50–80 cm, do které může položit až 100 vajec (nejméně asi okolo 20–25). Vejce mají oválný tvar a měří asi 8 x 6 cm. Po nakladení samice jámu s vejci zahrabává. Vlhká rostlinná hmota hnije a uvolňuje potřebné teplo. Inkubace zpravidla trvá 85–95 dnů. Po celou dobu inkubace samice snůšku obvykle hlídá před predátory, přesto mnoho vajec padne za oběť dravým ptákům, čápům marabu, varanům nilským, hyenám. Po vylíhnutí mláďata přivolávají matku kvákavými zvuky. Samice mláďatům pomáhá vyhrabat se z jámy a často je v tlamě odnáší do vody, kde je nějakou dobu (1–5 měsíců) hlídá. Délka života je v přírodě kolem 50 a v zajetí až 80 let.

Je typickým zástupcem savců obývajících Severní ledový oceán, příležitostně i sever Atlantského oceánu. Kly slouží mroži k rozrážení ledu, používají je i při vylézání z vody a pohybu na souši. Dále je používají k odtrhávání korýšů a měkkýšů ode dna. Jeho nejlepším smyslem je hmat a jeho hmatové vousy ho dokáží upozornit na kořist. Březost trvá zhruba 12 měsíců, samice rodí většinou jedno, občas dvě mláďata a po narození dosahuje malý mrož délky až 1,5 metru a hmotnosti 75 kg. Mrož lední je mohutné zvíře u něhož samci váží kolem 1210 kg a samice 830 kg. Samec je dlouhý 3,2 m a samice 2,7 m.