Mravenečník velký je suchozemský savec obývající lesy a tropické oblasti Střední a Jižní Ameriky. Tento druh je známý svým charakteristickým vzhledem, včetně dlouhého a štíhlého těla, dlouhého ocasu a dlouhého čenichu, který používá k vyhledávání termitů a mravenců, které jsou jeho hlavní potravou. Mravenečník velký má dlouhý jazyk, kterým dokáže proniknout do hnízd termitů a mravenců a vytáhnout potravu. Mravenečník velký měří až 60 cm a má až 12,5 mm široký jazyk. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz.

Vorvaň obrovský je největší ozubené zvíže na planetě. Nejvetší doložený vorvaň měřil téměř 26 metrů. Vorvani maji obrovskou hlavu, která tvoří až třetinu jejich délky. Mozek vzrostlého samce váží až 7 kg, avšak v porovnání s jeho velikostí se nejedná o velký mozek. Dýchacím otvorem ve tvaru 'S' na vrchu hlavy vorvani vypouštějí směrem dopředu proudy páry, zřetelně slyšitelné na míle daleko. V dolní čelisti mají 20–26 párů kuželovitých zubů. Každý z nich může vážit až jeden kilogram, avšak důvod proč mají zuby není zcela jasný, jelikož byli nalezeni i dobře živení vorvani zcela bezzubí. Patří mezi nejhlouběji se ponořující savce na planetě. Běžné ponory obvykle dosahují hloubky kolem 400 metrů a trvají přibližně 30 až 45 minut. Jejich strava zahrnuje různé druhy mořských živočichů, především krakatice, kalmary, chobotnice a další.

Jedná se o druhého největšího primáta na světě. Vyskytuje se pouze na malém území v horské oblasti na pomezí Konžské demokratické republiky, Ugandy a Rwandy. Nejčastěji obývají deštné pralesy. Samec může měřit více než 170 cm (při rozpětí předních končetin 200–270 cm). Samice jsou vždy menší, nepřesahují 150 cm. Zvládnou šplhat po stromech do výšky až 40 metrů. Navzdory své velikosti a síle gorily horské nepatří mezi agresivní tvory. Gorily horské jsou býložravci a tak jejich stravu tvoří především nízké zelené rostliny, listy, výhonky a v menší míře se živí i ovocem (asi 1,7 % potravy). Jejich strava je bohatá na vodu, takže nepotřebují pít. samice rodí mláďata jednou za čtyři roky, nebo ještě později. Zajímavostí je, že se rozmnožovat mohou i nedominantní samci, podíl jimi zplozených potomků je však relativně nízký. Samice je schopna zabřeznout pouze 3 dny v měsíci.

Pro zlatého retrívra je typický přátelský výraz s neustálým úsměvem. Tihle psi mají snad jedinou nevýhodu, a sice jejich línavost. Jinak jsou totiž naprosto dokonalými parťáky pro celou rodinu, kterou si okamžitě zamilují. Jedná se o psa, který se vyznačuje velkou ochotou pomáhat lidem, a proto se také využívá jako canisterapeutický, vodící nebo asistenční pes. Zlatý retrívr je klidný, ochotný a velmi přátelský jak k dospělým, tak k malým dětem. Zlatí retrívři milují sport. Běh, procházka, poběží vedle vás až vy pojedete na kole, plavání, budou vás doprovázet na dlouhé výpravy za dobrodružstvím. V průměru se dožívá 10 až 12 let.

Obývá savany, polopouště a hornaté oblasti v západní a východní Africe a patří k vůbec nejrozšířenějším africkým supům. Patří mezi středně velké supy s hmotností mezi 4 až 7 kg a délkou těla kolem 94 cm. Rozpětí křídel je okolo 218 cm. Má poměrně špatný čich, ale mimořádně dobrý zrak, kterým se řídí při hledání kořisti. Sup africký si staví velké hnízdo z větví a rostlin, do kterého klade jedno vejce (výjimečně až tři). Inkubace okolo 56 dní. Neustále se přibližují ke zdechlině a dokáží takhle znervóznit a přimět k opuštění mršiny například levharta.

Dospělí samci jsou typičtí vybarvením. Obličej a sedací mozoly mají výrazně modré, červené a fialové zbarvení. To slouží v pralese jako signál pro ostatní členy tlupy. Samec má také dlouhé, silné špičáky. Samice a mláďata mandrila jsou mnohem nenápadnější než vzrostlí samci. Mladí mandrilové obojího pohlaví mají stejné zbarvení jako samice. Samci dosáhnou svého úplného vybarvení teprve v pěti až šesti letech, až když jsou pohlavně dospělí. Velikost: délka těla 70–95 cm, délka ocasu: 7–19 cm, hmotnost: samci až 20–30 kg, samice 10–15 kg. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Z rostlinné převažují plody, ale také listy, semena, ořechy, výhonky, manioky nebo plody olejníku. Z živočišné potravy převažují bezobratlí, ryby a krabi. Pojídá také ptáky a jejich vejce.

Cryolophosaurus byl dinosaurus žijící před asi 190 miliony lety v období pozdního triasu na území dnešní Antarktidy. Tento dravec byl relativně velký a vynikal svým výrazným křídovitým hřebenem na hlavě, který mu dal jeho charakteristické jméno. S délkou těla dosahující až kolem 6 metrů patřil mezi středně velké dinosaury. Cryolophosaurus byl objeven v 90. letech 20. století v Antarktidě a představuje jednoho z mála známých dinosaurů z tohoto kontinentu. Jeho objev přispěl k poznání o prehistorických ekosystémech na Antarktidě a o evoluci dinosaurů v extrémních podmínkách.

Přiznejme si, že skákat z jednoho skalního útesu na druhý, není dobrodružství, na které by si trouflo každé zvíře. Taková horská koza s tím ale nemá sebemenší problém. Horské kozy nejsou pravé kozy, ale jsou to jejich blízcí příbuzní. Jsou známé tím, že prokazují šplhací schopnosti, které ostatní zvířata, včetně většiny lidí, nechávají daleko pod sebou. Jsou sice co se týče své váhy mohutné, ale taktéž hbité a dokáží skočit téměř 12 metrů na jeden zátah.

Panda velká žije téměř nepřetržitě uvnitř bambusových houštin. Po odborné stránce je všežravcem, neboť je známo, že se příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz. Jsou to pro ni nezbytné zdroje bílkovin. Při žvýkání se jí třesou uši. Dospělá panda váží 70–160 kg, je dlouhá 1,2–1,9 m. Ocas pandy je krátký, obvykle jen 10–15 cm dlouhý. Na rozdíl od jiných medvědů se neukládá k zimnímu spánku, neboť si nedokáže vytvořit dostatečné zásoby tuku. Panda velká žije samotářským způsobem života, samci a samice se tak setkávají zpravidla jen při námluvách, v období od března do května. Kopulace je krátkodobá (od 30 sekund do pěti minut), ale opakovaná. Jelikož se embryo vyvíjí velmi rychle, může samice rodit teoreticky už za pouhých 45 dní, ale s ohledem na okolní podmínky také až za šest měsíců.

Hroch je bezesporu jedno z nejpopulárnějších afrických zvířat. Neodmyslitelně patří k obrázku teplých řek, kde se stáda hrochů lenivě povalují na mělčině. Jsou to zdatní potápěči a na jedno nadechnutí vydrží pod hladinou až 10 minut, hluboké vodě se však vyhýbají, nedovedou aktivně plavat. Hroch je nejtěžším recentním druhem sudokopytníka a třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 360 cm, dosahuje výšky v kohoutku 165 cm a hmotnosti přes tři tuny. Hroch si získává část potravy ve vodě, pomocí zubů vyrývá ze dna oddenky a kořeny, např. lotosu. Hroší žaludek je trojdílný, mimořádně objemný a žije v něm mnoho druhů symbiotických prvoků. Díky nim je hroch schopen strávit i velmi hrubou a vláknitou potravu. Hroch sežere denně 30–40 kg rostlinné potravy, což je v poměru k jeho velikosti relativně málo.

Domácí husy poskytují mnohostranný užitek, především maso, sádlo a peří, případně trus, používaný jako hnojivo. Méně se využívají husí vejce. Husy mohou sloužit také k hlídání. Délka až 100 cm, rozpětí křídel až 130 cm, hmotnost 4-15 kg. Živí se hlavně spásáním trávy, a proto mají zobák kuželovitý, s ostrými okraji.

Šimpanz učenlivý je africký lidoop. Společně s bonobem je nejbližším žijícím příbuzným člověka a je mu ze všech primátů nejpodobnější. Dorůstá obvykle délky 65 až 95 cm, ve vzpřímené poloze dosahují výšky až 1,7 metru. Jejich hmotnost dosahuje hodnot od 32 do 70 kg, ale v zajetí mohou vážit až 80 kg. Samci bývají zpravidla větší a těžší než samice. Mláďata mají na zadečku bílý trs chlupů, který jasně určuje jeho věk. S přibývajícím věkem se tento trs ztrácí. Šimpanzi jsou všežravci, jejich strava je ale spíše býložravá. Jejich potrava se skládá většinově z ovoce, ale také z jiných rostlin bobulí, listí, pupenů či semen různého druhu. Samice rodí po zhruba osmi měsících březosti jedno mládě. Mládě je po narození závislé na matce, která jim poskytuje potravu, teplo a ochranu a učí je dovednostem. Ke komunikaci s ostatními šimpanzi používají širokou škálu gest, výrazů obličeje a zvuků. Výhružnými signály je zvednutí paží či plesknutí o zem, v případě nadšení se, stejně jako lidé, usmívají.