Zvířata ryby a vodní tvorové

Mořská zvířata v sadě po 6 ks. Jsou vyrobena z kvalitní, tvrdé gumy. Velikost zvířátka cca 4-9 cm.

Žralok bílý či velký bílý žralok, dříve často nazývaný žralok lidožravý, je žralok z čeledi lamnovitých vyskytující se většinou v pobřežních vodách. Dosahuje maximální délky okolo 7 metrů a hmotnosti i více než 3 tuny. Velký bílý žralok žije téměř ve všech pobřežních vodách rozličných oceánů a moří, kde se teplota vody pohybuje mezi 12 °C až 24 °C. Bílý žralok je považován za epipelagickou parybu, což znamená, že většinu svého života se pohybuje v hloubkách do 200 m. Žije tam, kde se vyskytuje jeho hlavní kořist, což jsou ploutvonožci, menší kytovci, jiní žraloci a velké ryby. Dospělí jedinci bývají nejčastěji 4–5,4 m dlouzí a obvykle váží 680–1 100 kg. Chování a sociální struktura tohoto žraloka není dosud dobře prozkoumána. Ze všech druhů žraloků jsou velcí bílí zodpovědní za jednoznačně nejvíce nevyprovokovaných útoků na lidi. Od roku 1580 do roku 2016 bylo statisticky evidováno celkem 314 případů napadení. Délka života je 20 - 30 let.

Je typickým zástupcem savců obývajících Severní ledový oceán, příležitostně i sever Atlantského oceánu. Kly slouží mroži k rozrážení ledu, používají je i při vylézání z vody a pohybu na souši. Dále je používají k odtrhávání korýšů a měkkýšů ode dna. Jeho nejlepším smyslem je hmat a jeho hmatové vousy ho dokáží upozornit na kořist. Březost trvá zhruba 12 měsíců, samice rodí většinou jedno, občas dvě mláďata a po narození dosahuje malý mrož délky až 1,5 metru a hmotnosti 75 kg. Mrož lední je mohutné zvíře u něhož samci váží kolem 1210 kg a samice 830 kg. Samec je dlouhý 3,2 m a samice 2,7 m.

Jedná se o velmi inteligentního hlavonožce žijícího v moři a oceánech. Spolu s krakaticemi patří k největším měkkýšům a největším bezobratlovcům. Žije ve větších hloubkách. Chobotnice velká narůstá do délky 3–5 metrů a váží 10–50 kg. Rekordní jedinec měl však údajně rozpětí chapadel 9,8 metru a vážil až 272 kg. Plazí se po dně pomocí dlouhých chapadel, která jsou pokrytá přísavkami. Úkryt vyhledává v korálech, pod balvany a v puklinách. Dožívá se 4 roků. V ohrožení mění barvu nebo vypustí oblak „inkoustu“, který ji zahalí. Mladí jedinci si vyhrabávají díry pod kameny, v písku nebo ve štěrku, kde nacházejí útočiště před predátory (např. před tuleni, mořskými vydrami, žraloky nebo velkými rybami). Chobotnice velká loví potravu hlavně v noci. Živí se především kraby a humry, jakož i jinými korýši a měkkýši, menšími chobotnicemi a rybami. Potravu často konzumuje ve svém úkrytu.

Delfín skákavý je druh delfína z rodu Tursiops, často chovaný v delfináriích nebo používaný pro výzkumné účely. Delfín má tělo dlouhé 2,5 až 4 metry, váží 150–200kg, a dožívá se 30–36 let. Delfíni dokážou vyvinout rychlost až 50 km/h a rádi se honí s loděmi. Skoky nad hladinou bývají dlouhé až 10 m a 4–5 metrů vysoké. Ryby loví tento delfín spíš u dna a spotřebuje až 7 kg za den. Kromě ryb loví i měkkýše, korýše a menší žraloky. Březost trvá 12 měsíců. Mládě je 89–101 cm dlouhé. Rodí se ocasem napřed. Delfíni se dorozumívají pomocí dýchacích orgánů a jazyka. Vydávají zvuky jako pískání, mlaskání nebo vrzání. Každých 30 minut musí vyplavat na hladinu, aby se nadechl vzduchu.

Propracovaný model zvířátka.

Krab poustevník je mořský bezobratlý živočich vynikjicí svým způsobem života. Na rozdíl od jiných krabů má poustevník měkkou, nechráněnou zadní část těla, kterou si musí zajistit vhodným schránkovitým útočištěm. Aktivně vyhledává a využívá opuštěné lastury, které využívá jako domov, a tím poskytuje nejen fyzickou ochranu, ale i schránku, kterou může přizpůsobit svému rostoucímu tělu. Krab poustevník je mistrem v přizpůsobování se, často mění schránky podle svých potřeb. Tato zajímavá schopnost umožňuje krabům poustevníkům přežívat v různých prostředích a zdůrazňuje jejich úžasnou adaptabilitu v mořském světě.

Plejtvák obrovský, znaný také jako modrá velryba, patří mezi největší živočichy na Zemi. Tento ohromující tvor se vyznačuje mohutným tělem, které může dosáhnout délky až kolem 20-27 metrů a váhy až 72-135 tun. Jeho srdce váží tolik jako malý automobil. Modrá velryba se živí převážně planktonem a maličkými mořskými tvory, které získává pomocí obrovských kožovitých destiček v tlamě, tzv. plejtváků. Jejich migrace přes oceány fascinují vědce i laiky po celém světě. Plejtváci obří hrají klíčovou roli v ekosystémech oceánů a jsou symbolem síly i zranitelnosti morskeho prostředí.